Šunka, do toho! Aneb Jak to bylo s maratonem

Dala jsem si měsíc na to, abych si utřídila dojmy a pojmy a sepsala něco málo (haha) o jednom z nejsilnějších životních zážitků. Kdybych se do psaní pustila den poté, nedozvěděli byste se kromě toho, že to bylo BOŽÍ, vůbec nic. Takhle jsem už schopná říct k maratonu víc. Bohužel pro vás až moc. Berte to tak, že tohle povídání věnuji sama sobě a svému budoucímu já, až se začne hroutit během přípravy na další maraton. Nebo co to vlastně příště bude… Na začátku bylo slovo. Respektive osm slov: Jednou bych si ten maraton taky chtěla zkusit. S tehdejším...

Read More