Archiv pro měsíc: Listopad 2018

Tak ji prodej!

Otevřela jsem pusu, abych rozhořčeně protestovala, jako už asi po sto padesáté během posledních pár měsíců… A pak jsem ji zase sklapla. Poprvé jsem nereagovala výkřikem Ty jsi se snad zbláznil!, ale mlčením. V hlavě mi začala hlodat myšlenka, jestli by to snad opravdu nebylo to nejlepší. Ne pro mě, ale pro Bellu.   Nádech, výdech. Počítání. Recitace básní všeho druhu. Zpěv. Zákaz dívat se jinam než před sebe. Projíždění stále stejných a stále kratších tras. Slézání na zem kvůli čím dál malichernějším příčinám. Konec se cvalem. Pak už i s klusem. V opravdu krizových dnech považuji za úspěch, když na ni...

Read More

Jak bylo ve školce? Dobře. A zítra už tam nepůjdu

Je to už nějaký ten pátek, co Honzík nastoupil do školky. Nastává tedy čas podívat se pravdě do očí a realisticky zhodnotit, jaké multikulturní obohacení tento nový řád do naší domácnosti přinesl. O tom, že Honzík do školky nakonec půjde, ač by teoreticky ještě nemusel, protože budu ještě rok doma s Matýskem, jsem už psala. Kostky byly vrženy, a jelikož do dne D vkládal hlavní aktér velká očekávání, všechny pochyby a občasné výčitky se mi dařilo úspěšně odpálkovávat. Docházku jsme zahájili z vícero důvodů až v půlce září. Podle zkušených matek je to výhoda, protože „ten hromadný pláč už bude odbytý a...

Read More