Archiv pro měsíc: Leden 2018

O koních, psech… a těch bytostech na druhém konci vodítka

O koních, psech… a těch bytostech na druhém konci vodítka

Led 17, 2018 | |

Velkou část života jsem se držela  jedné domnělé jistoty: Že ten, kdo vlastní psa, nemůže být zlý člověk. Jenže od doby, co mám Bellu (a taky děti), mě tahle naivní představa docela rychle opouští. Aby bylo jasno, jsem obrovský milovník psů, v naší rodině byli psi odjakživa a teď jsem konvertovala ke kočce jen proto, že v pražském minibytě žádného trápit nehodlám. Jsem velký milovník psů. Ale dost často ne jejich lidí. Už jsem tu kdysi psala, jak mě vytáčel vtip „To je ale velkej pejsek“. Mě zase začali postupně vytáčet pejskaři. Chápu, že laik, který o koních nic neví, nemůže...

Read More
Chci si kníst aneb Honzíkův překladový slovník

Chci si kníst aneb Honzíkův překladový slovník

Led 9, 2018 | |

První slova a věty, chvíle, kdy objeví kouzlo řeči. Jedna z věcí, na které jsem se s dětmi těšila a těším nejvíc. Honzík řekl první slovo v 11 měsících. V roce a půl už heslovitě komentoval příchod Matýska. Ve dvou letech se docela slušně rozpovídal ve větách. Teď, pár měsíců před jeho třetími narozeninami, občas s tikem a slzou v oku vzpomenu na dobu, kdy ještě mluvit neuměl. „Teda, na kluka mluví fakt dobře. Jakou má slovní zásobu! A takové složité věty používá!“ diví se skoro každý, kdo ho (nejen) poprvé slyší promluvit. Nedokážu to posoudit, nemám srovnání. Stejně jako nevím, odkud se vzal mýtus...

Read More
Jak jsem se (ne)přitáhla

Jak jsem se (ne)přitáhla

Led 3, 2018 | |

Budu Matka roku. Manželka roku. Ovládnu další cizí jazyk. Uběhnu konečně maraton. Taky si dáváte novoroční předsevzetí? Ani já neodolám a každoročně si nabíhám na vidle. Po zkušenostech jsem už ovšem ve svých cílech mnohem skromnější. Loni jsem se po gastronomicky náročném Silvestru (nějak se nám pořád rodí děti, takže už třetím rokem sedíme jedenatřicátého doma a žereme) druhý den povalovala na gauči a snažila se vytrávit. Šampón se kocoviny po cukroví zbavoval osvědčenou metodou, a i kdyby se měl pozvracet, cvičil jako o život. Zálibně jsem z gauče pozorovala hru svalů na jeho zádech, když na hrazdě mezi dveřmi...

Read More