Den blbec

Jsou dny, kdy si připadám jako dokonalá matka. Tak tři, čtyři už určitě byly. Ty ostatní bych nazvala Nevím-co-je-za-den-kdy-jsem-si-naposled-myla-vlasy-ani-kdy-jsem-naposled-měla-sex. A kromě toho ještě občas nastane den, kterému se říkává Den blbec. Ten přitom zpravidla začíná nenápadně. Často dokonce až radostně a optimisticky. Děti nevstanou v půl páté, ale v půl šesté. Honzík při snídani upustí jen hrnek s vodou, nikoli misku s jogurtem. Mates se nesnaží udusit kostičkou lega ani na sebe převrátit odpadkový koš. Šampónova WC mise byla úspěšná, a tak kolem sebe šíří sluníčkovou náladu. A pak se to najednou pokazí. „Krásného slunečného dne stěží uvěříte, že vás může potkat neštěstí....

Read More