Archiv pro měsíc: Březen 2009

Pateticky řečeno: Opravdová krása se rodí jen z bolesti a utrpení. Krásou půlmaratonu je fakt, že dobrovolně trpí všichni kolem vás. Ta šílená myšlenka mě napadla tuším někdy o prázdninách, kdy jsem konečně začala mít pocit, že po všech letech pokusů a omylů provozuji něco jako skutečný běh:Zdolat na jaře půlmaraton, víc než 21 kilometrů! V jednom ze starších blogů jsem popsala svůj zimní trénink, kdy jsem myslela, že jsem tuhle metu úspěšně pokořila. Jenže člověk míní a sporttester mění. Až nedávno jsem zjistila, že ukazuje nepřesně (zatím jsem nebyla schopná to napravit) a tehdejší „půlmaraton“ měřil „jen“ 19...

…a až začnu přemýšlet nad pořadím, tak se na běhání vyprdnu! Jinak bych musela být ze sobotní Kbelské desítky strašně zklamaná. Popravdě, maličko zklamání ve mně je, protože jsem doufala v lepší čas. Problém ale je, že nevím, jestli jsem na lepší čas měla, nebo ne, jelikož jsem běžela podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a zdálo se mi, že rychleji než v tréninku. Přesto byl výsledný čas o dvě minuty horší než ten, který jsem si před pěti dny naměřila na trati o půl kilometru delší! Kde je chyba? Obávám se, že v mém sporttesteru. Už od počátku...