Pomáhat a chránit: Kdo, komu, koho? A co na to jezevčík?
Našli jsme psa. Bez páníčka, bez známky, bez sebe. Tak jsme ho naložili a chtěli po institucích všeho druhu, aby nám pomohly. V českém Kocourkově se ze zdánlivě jednoduchého úkonu vyvinula infarktová anabáze. Byli jsme s přítelem na chalupě u kamarádky v jedné vesnici nedaleko Kostelce nad Černými lesy. V neděli dopoledne jsme se vraceli zpátky do Prahy a při průjezdu Louňovicemi nedaleko Říčan jsem najednou vykřikla: „Brzdi!“ U krajnice se motal pes. Dlouhosrstý jezevčík, už značně starý a prošedivělý a především viditelně vystrašený a dezorientovaný. Rozhodně nevypadal jako zkušený vesnický samovenčič, který je ve svém rajónu (spíš bych...
Read More