Archiv pro měsíc: Prosinec 2008

Pomáhat a chránit: Kdo, komu, koho? A co na to jezevčík?

Našli jsme psa. Bez páníčka, bez známky, bez sebe. Tak jsme ho naložili a chtěli po institucích všeho druhu, aby nám pomohly. V českém Kocourkově se ze zdánlivě jednoduchého úkonu vyvinula infarktová anabáze. Byli jsme s přítelem na chalupě u kamarádky v jedné vesnici nedaleko Kostelce nad Černými lesy. V neděli dopoledne jsme se vraceli zpátky do Prahy a při průjezdu Louňovicemi nedaleko Říčan jsem najednou vykřikla: „Brzdi!“ U krajnice se motal pes. Dlouhosrstý jezevčík, už značně starý a prošedivělý a především viditelně vystrašený a dezorientovaný. Rozhodně nevypadal jako zkušený vesnický samovenčič, který je ve svém rajónu (spíš bych...

Read More

Jak šel ke dnu Titanik a má pověst s ním

Při nedávném večerním posezení s kamarády přišla řeč na největší trapasy, jaké se nám kdy staly. Protože svůj osudný zážitek z Itálie už asi nikdy nedokážu překonat, podělím se o něj, aby ti, kteří šlápnou na ulici do hovínka a celý den se kvůli tomu vztekají, viděli, že život je příliš krátký na to, abychom se nechali vytočit maličkostmi. Svoje poslední opravdové prázdniny – tedy ty mezi maturitou a nástupem na vysokou školu – jsem si hodlala opravdu užít. Kromě jiného jsem tedy koncem srpna vyrazila se svou nejlepší kamarádkou do Itálie. Na rozdíl od zkušené harcovnice na vedlejším...

Read More